14/04/2022

Marek Sovka

mladosta, starosta obce Branišovice

Je to pro mě osobní. Branišovice jsou srdcem s Ukrajinou.

Velká část občanů Branišovic teď prožívá to, co se děje na Ukrajině, osobně. Můj pradědeček byl volyňák. Naše obec je z větší části tvořena volyňskými Čechy, respektive teď už jejich potomky. Volyňáci jsou vlastně původem Češi, kteří za Rakouska-Uherska odešli na území dnešní Ukrajiny, a po 2. světové válce se vrátili zpátky.
Můj pradědeček došel v roce 1946 v 16 letech jako nejstarší syn se dvěma dalšími sourozenci a maminkou Emilií do Branišovic. Denně vzpomínáme na dědův slovník. Všichni byli „duraci“. Pamatuju si, jak říkal kronikář o zápise v protokolech na policii o tom, že se místní porvali, protože Češi vyvěsili na střechu vlajku SSSR a volyňáci jim řekli, že jsou „duraci“ a právě před tímto z Ukrajiny odešli.
Moje generace už s tím vyrostla. Na Vánoce řada z nás jí tradiční ukrajinské holubce a další pokrmy. Moc na Ukrajinu myslíme. Přemýšlel jsem proto, jak Ukrajincům pomoci. Docela mě ten pocit věznil.
Jako nejlepší se nakonec ukázalo uspořádat materiální sbírku. Nevozili jsme nic na hranice, ale šli jsme opačným směrem. Uspořádali jsme sbírku pro ty, co přijdou do našeho kraje a regionu. Materiální sbírka z Branišovic už pomáhá a jsem z toho nadšen. Vše, co naši občané darovali, postupně z úřadu převážíme do sportovní haly ve Znojmě, kde spolupracujeme s městem a oblastní charitou. Druhá várka vedla do našeho ORP, tedy do Města Pohořelice. Z naskladněného jídla, oblečení či kočárků si pak přímo vybírali Ukrajinci, kteří dorazili. Srdce našich občanů i přespolních bylo opravdu obrovské a sešlo se nám spoustu věcí.
Čelil jsem ale i různým pochybám a fake news ohledně lidí prchajících před válkou. Snažil jsem se vždycky jednoduše argumentovat. Představte si, že postavíte dům a najednou musíte toto vše opustit s igelitkou. Zkuste se vcítit do této situace. Ty lidi za válku nemůžou – jsou rukojmím Vladimíra Putina. A Rusové? Ne všichni jsou špatní, řada z nich protestuje a potýká se kvůli domů s policií.
Nedovedu posoudit, jak vše dopadne, ale v jednom mám jasno. Srdcem jsem s Ukrajinou a vždycky budu hledat cestu, jak jí pomoci.